30.11.-0001 David Koller - Nic není nastálo

Můžete nesouhlasit, můžete nadávat, ale David Koller se svou kapelou Lucie byl po celá 90. léta u nás numero uno. Lucie neměla na hudební scéně konkurenci. Nikam se zbytečně necpala, ale přesto sklízela ovace jak u fanoušků tak i kritiků. Jaká jiná kapela tohle může říct?

Jak to ale nakonec s Lucií neslavně dopadlo, víte, a v případě Kollerbandu šlo jen o trochu protáhlou nevěru na jednu noc. Místo toho, aby složil novou kapelu, se David Koller rozhodl navázat na svou třináct let starou sólovou prvotinu.

Deska Nic není nastálo zní přesně tak, jak jsem si ji představoval (Koller 2006). David Koller nahrál pop-rockovou desku (chtělo by se mi říci, že se deska hodí pro zasněné maminy k plotně, jenže to není tak úplně pravda). Jak už jsme si u něj zvykli, jedná se opět o precizně odvedenou práci, u téhle desky to však platí dvojnásob. Každý tón prošel očišťovacím cyklem, který jej zbavil prachu a šmouh a zasadil jej přesně na určené místo. Nic nechybí, nic nepřečnívá. V tom má také obrovskou zásluhu skvěle sestavená kapela pod vedením kytaristy Michala Pelanta, který je dokonce pod několika písněmi z alba podepsán jako autor muziky. S Markem Minárikem, který se drží baskytary, se David Koller zná z působení jak v Lucii tak i v Kollerbandu. Kapelu dále doplňuje se svou hrou na klávesy Michal Nejtek a Martin Velihora, který se s Kollerem střídá za bicími.

Samozřejmě, že album evokuje Lucii. Na tom není nic divného. Kollerovům hlas byl pro Lucii příznačný (Kodym si hleděl především kytary) a není vůbec složité jej poznat. Ale jeho sólovka má něco navíc. Kdyby neměl Koller za sebou to, co má a byl o patnáct let mladší, tak bych se zmínil, že se jedná o vyspělou desku (zkusme pominout, že spoustu vyspělých desek má za sebou, tahle je v tom předbíhá). Přesně tuhle představu ve mně deska vzbuzuje. Koller se se vší silou snaží fenomén Lucie překročit, snaha je patrná, ovšem stejně dobře jako stará dobrá Lucie v jeho písních. Hlavní rozdíl oproti, stále chci říci, jeho domovské kapely, je především v aranžích. Deska, i přesto že se kytara "do toho" občas taky slušně opře, působí klidnějším dojmem. Ach ta melancholie…

Co se týče textové stránky, tak se Koller rozhodl příliš nezamotávat do svých vlastních klišé a přenechal napsání většiny textů jiným. Člověk by tedy čekal barvitou paletu veršů na různá témata, ovšem ouvej. Vypadá to, jakoby textaři dostali přesnou šablonu, kterou nesmí opustit – intimní verše, hlavní téma bude žena (žena, kterou mám/nemám, miluji/nemiluji, chci/nechci, můžu mít/nesmím mít…). Ach ta melancholie…

Zpočátku jsem chtěl napsat, že mě nejvíce baví věc "Lajka z I. P. Pavlova", (Už kvůli zajímavému textu, který se nejvíce vymyká za zažitého konceptu alba. Samozřejmě, vždyť ho psal Márdi (psal jej vůbec pro tenhle případ nebo na novou desku Vypsané Fixy?). I když chvíli trvá, než si zvyknete, jaký text to Koller vypouští z úst. Přece je jen Márdi mladší ročník a jeho verše jsou velice osobité.) ale postupem času bych na stejnou úroveň stavěl polovinu písní z alba.

Album rozhodně není na první poslech. Ovšem každým dalším si všímáte nových a nových písní, nacházíte v nich zajímavé melodie, až nakonec vypotřebujete celý potenciál alba a žádný song už nezbude. Je to kvalitní album (i když má své zmíněné mouchy), ale je třeba mu dát čas.

Seznam písní

1) Pěkné svátky
2) Nic není nastálo
3) Dnes mě upálíš
4) Záchranář
5) Ano
6) Jižní kříž
7) Až ti řeknu já
8) Žádný city
9) Dýchám
10) Lajka z I.P.Pavlova
11) Klub lhářů
12) Čas nejde vzít zpátky

Závěr

Koller, jak jsem si jej představoval - profesionálně nahrané pop-rockové písničky o lásce. Přičtěte si ještě půl bodu navíc! 

Info

Interpret: David Koller
Album: Nic není nastálo
Žánr: Pop-rock
Celkový čas: 00:45:40
Rok: 2006
Vydavatel: Universal

zdroj: musiczone.cz